Rozdíl mezi pomazáním ve Starém a Novém zákoně se vyjasní, uvážíme-li Boží původní záměr pro svůj lid. Když povolal Abrahama, slíbil, že skrze něj budou požehnány všechny rodiny země (Genesis 12:1–3). Později Bůh prohlásil svůj záměr učinit z Izraele království kněží a svatý národ (Exodus 19:5–6). Kněz slouží Bohu ve prospěch druhých, takže toto povolání nemělo prospívat jen Izraeli samotnému. Skrze svůj vyvolený lid chtěl Bůh zjevit sám sebe národům. Pod Starou smlouvou se však kněžská služba ve stánku stala odpovědností zvlášť ustanoveného kněžstva. Králové byli podobně ustanovováni skrze pomazání a zmocnění Duchem svatým bylo zvlášť spojeno s konkrétními jednotlivci povolanými sloužit Bohu v odpovědných postaveních. Tento vztah se stává viditelným, když Samuel pomazává Saula a Davida. V obou případech je fyzické pomazání úzce spojeno s příchodem Ducha Hospodinova (1 Samuel 10:1, 6; 16:13). Vnější jednání označuje Boží ustanovení, zatímco Duch svatý poskytuje zmocnění potřebné k jeho naplnění.
Skrze Ježíše Krista vstupuje Boží záměr ustanovit královské kněžstvo do svého naplnění pod Novou smlouvou. Ježíš je zároveň naším Veleknězem i Králem a skrze jeho oběť jsme byli přivedeni blízko k Otci. V 1. Petrově 2:4–9 jsou věřící popsáni jako živé kameny budované v duchovní dům, svaté kněžstvo a královské kněžstvo. Zjevení 1:5–6 podobně prohlašuje, že Ježíš nás učinil králi a kněžími Bohu, svému Otci. Toto povolání není vyhrazeno malé skupině zvlášť ustanovených církevních vedoucích; každý opravdový následovník Ježíše patří do jeho královského kněžstva. Vylití Ducha svatého o Letnicích dále dokazuje mimořádný význam této nové skutečnosti. Věřící jsou nyní příbytkem Božího Ducha a jsou povoláni sloužit mu ve prospěch světa. To neznamená, že církev nahradila Izrael nebo že Boží zaslíbení židovskému lidu byla zrušena. Římanům 11:16–18 popisuje věřící z národů jako ratolesti naroubované do ušlechtilé olivy, kteří sdílejí její bohatství, zatímco jsou podpíráni jejím kořenem. Fyzické pomazání zůstává smysluplné i pod Novou smlouvou, ale jeho větší význam se nachází v duchovní skutečnosti nyní dostupné skrze Ježíše Krista: Boží lid, naplněný jeho Duchem, slouží jako jeho královské kněžstvo.
Dům Pomazání